+420 777 553 220

+420 495 532 233

Pondělí - Úterý
08:00 - 18:00
Středa 10:00 - 18:00
Čtvrtek - Pátek
08:00 - 18:00
Sobota Neděle Svátky 09:00 - 16:00

FRETKA

Veterinární zákroky

  • čipování, pasy, vakcinace
  • biochemické a hematologické vyšetření krve do 20min po odběru – provádíme je totiž na speciálních veterinárních analyzátorech přímo u nás
  • kompletní RTG, USG a endoskopické vyšetření
  • chirurgické zákroky v inhalační anestezii s kompletním monitoringem, standardně fretky kanylujeme
  • vasektomie samců
  • zákrok typu disarming – tj. zabroušení hrotů špičáků u kousavých fretek
  • z etických důvodů neprovádíme chirurgické odstranění pachových žlázek

Hormonální kastrace pomocí podkožního čipu Suprelorin.

Samice fretek mohou v důsledku dlouhé říje (tzv. hyperestrogenismu) mít poškozenou kostní dřeň a v důsledku této abnormální říje i uhynout. Proto nechovné samice vykastrujte chirurgicky nebo nově pomocí výše uvedeného hormonálního čipu.

Historie

Fretka patří do čeledi lasicovití (Mustelidae), řadí se mezi ně i skunci, tchoři, lasice, lasičky, kuny, jezevci, vydry. Jsou tři druhy fretek: fretka evropská (Mustela putorius), fretka sibiřská (Mustela eversmanni) a fretka černonohá (Mustela nigripes). Fretka evropská je rozšířena od Atlantiku po Uralské pohoří a žije v oblastech lesů a mokřadů. Fretka sibiřská je rozšířena v Eurasii od třináctého do šestnáctého stupně zemské šířky. Je o něco větší než fretka evropská a žije hlavně ve stepích, stržích a polopouštích. Fretka černonohá žije v prériích Severní Ameriky.

Původ domestikované fretky (Mustela putorius furo) je zahrnut tajemstvím. Tento druh zřejmě vznikl z fretky evropské a sibiřské. Je velmi těžké zjistit přesně dobu domestikace, protože je kostra fretky velmi malá, a tak se nemohla dochovat. První záznam o fretkách je Aristotelův z období 350 let před Kristem. Fretky se zřejmě do Evropy dostaly s Římany a Normány (potomci Vikingů) během jejich invazí. Během staletí se dochovaly stovky záznamů o využití fretek v Evropě, například jako lovců krys a potkanů v domácnostech, farmách a lodích, pro lov králíků a samozřejmě i jako potravy lidí. V devatenáctém století byla fretka dovezena z Evropy do Austrálie, kde se jí však moc nedařilo, jelikož zde mělo několik přirozených nepřátel, takže její stavy v přírodě zde postupně klesaly a fretčí populace se tak přestala rozvíjet. V pozdním devatenáctém století byla fretka dovezena i na Nový Zéland, kde žádného přirozeného predátora nemá, tudíž se zde volně žijící fretky vyskytují dodnes.

Do USA se pravděpodobně fretka dostala v osmnáctém století při lodní dopravě. Byly zde využívány jako mazlíčci a nebo pro lov.

V koloniální době byly fretky užívány pro snižování stavu krys. V USA určilo ministerstvo zemědělství použití fretek na lov králíků, mývalů, myší a krys v prostředí farem a obchodů. Fretky se stále užívají k lovu králíků a krys v některých zemích Evropy a Austrálie. V USA je nyní lov pomocí fretek zakázán.

Fretky se dodnes využívají k lovu v některých zemích Evropy – např. ve Velké Británii. Lov pomocí fretek se tam nazývá ferreting.

Domestikované fretky byly chovány pro jejich kůži na kabáty. Dodnes tak je v některých zemích severní Evropy. Velmi zábavným sportem v britských hospodách se stal ferret-legging. Při tomto sportu si muži přiváží nohavice kalhot ke kotníkům a pak si do kalhot strčí dvě plnochrupé fretky. Pak si kalhoty stáhnou opaskem. Cílem této hry je co nejdéle vydržet s fretkami v kalhotách. Pokud fretka kousne, může být pouze přemístěna do jiné části kalhot. Rekord drží muž z Yorkshiru, který takto vydržel 5 hodin a 26 minut.

Fretky byly také užívány k dopravě kabelů potrubími. Dnes se fretek užívá v oblastech virologie, fyziologie reprodukce, anatomii, endokrinologii a toxikologii. Nejvíce jich však v dnešní době žije jako společenské zvíře člověka. Fretky jsou velmi vhodnými mazlíčky, jsou malé, čistotné a velmi reagují na člověka a ostatní fretky. Je zde však jedna výjimka - fretky se nehodí k dětem mladším šesti let.

Biologie

Anatomie a fyziologie fretek:

Fretky mají dlouhé válcovité tělo s krátkýma nohama. Tento tvar těla jim umožňuje prolézt malými otvory v zemi během lovu. Páteř fretek je velmi ohebná, umožňuje zvířeti otočit se o 180 stupňů v úzkém prostoru. Krk fretek je dlouhý a úzký, má stejný průměr jako spodní čelist, proto je těžké nasadit fretce obojek tak, aby držel. Jejich drápky jsou primárně určené pro dobrou přilnavost a hrabání, fretka umí vylézt po stěně či pletivu až do velkých výšek. U samců fretek je vhodné je kastrovat až před dosažením pohlavní dospělosti. Jejich tělo je dvakrát větší než u samic. Samci, kteří byli vykastrováni před dosažením pohlavní dospělosti mají hmotnost mezi 0,8 – 1,2 kg. Samcům, vykastrovaným dříve, se tolik nevyvine svalovina krku a ramen. Samice váží v průměru 0,5 – 1 kg. Fretkám se sezónně mění hmotnost. V létě ji ztrácejí a v zimě naopak tloustnu. U vykastrovaných zvířat jsou sezónní změny hmotnosti daleko výraznější: hmotnost se pak o mění více než 40% !

Fretky línají v létě a na podzim, a to v závislosti na změnách jejich hmotnosti. Línání může být nevýrazné nebo naopak velmi výrazné. Délka srsti se sezónně liší. Obvykle je v létě kratší a delší v zimě. Barva srsti se může měnit, obvykle je světlejší v zimě a tmavší v létě. U intaktních samic může ztráta srsti následovat po první ovulaci, srst opět začíná růst po úspěšném zabřeznutí. Pokud samice nezabřezne, pak se mohou objevit okrsky vypadané srsti. Fretkám se také sezónně a rok od roku mění zbarvení obličeje, proto se nedají identifikovat podle fotografií. Mnohem lepší identifikaci zajistí tetování nebo čip. Pokud dojde k oholení srsti kvůli nějakému zákroku, je nutné vědět, že nová srst nemusí ihned dorůst (než naroste nová srst, může to trvat týdny až měsíce). Navíc, nová srst může mít jiné zbarvení, a také mít jinou kvalitu.

Fretky nemají potní žlázy, proto se mohou snadno přehřát. Mají však velmi aktivní mazové žlázy, které stojí za jejich pachem. Během chovatelského období mají intaktní zvířata vyšší aktivitu těchto žláz, proto jsou také výrazněji cítit, mají žluté zbarvení podsady a mastnou kůži.

U fretky je vyvinutý pár análních žláz, stejně jako u všech členů čeledi lasicovití. Tyto žlázy produkují tekutinu, která velmi silně páchne. Pokud je fretka vystrašená, může opakovaně tuto tekutinu vypouštět, ovšem neumí ji vystříknout tak, jako třeba skunk. Odstranění těchto žláz se nedoporučuje, protože nestojí za typickým pachem fretek, navíc je u nás (Zákon č. 246/1992 Na ochranu zvířat proti týrání) a v některých dalších státech tento úkon protizákonný. Tento pach produkují výše zmíněné mazové žlázy.

Fretky mají 34 zubů, zubní vzorec je I3 C1 P3 M1 na horní čelisti a I3 C1 P3 M2 na dolní čelisti. Mléčný chrup se mění ve 20 – 28 dnech věku, trvalý chrup jim naroste v období 50 – 74 dnů věku. Fretky mají ohebnou páteř, složenou ze sedmi krčních, patnácti hrudních, pěti (6 – 7) bederních, tří křížových a osmnácti ocasních obratlů. Na každé končetině mají pět prstů s drápem. Drápky by se jim neměly rutinně zastřihávat, mohlo by to znamenat ztrátu přilnavosti a následný pád fretky z výšky.

Fretka se průměrně dožívá 5 – 8 let.

Zvláštní smysly:

Fretky mají dobrý zrak, jsou schopny dobře vidět i za šera, jelikož jejich předkové byli večerní a noční lovci. Mají také dobrý čich, podobně jako ostatní masožravci, jejich schopnost vycítit potravu se vyvíjí první tři měsíce života. Po čtvrtém měsíci, kdy v přírodě opouštějí hnízdo, jsou jejich čichové buňky nastaveny. Proto je těžké u dospělých fretek změnit druh krmiva.

Chov fretky

Vlivem domestikace ztratily fretky strach z člověka, a také se jim snížila ostražitost. Jejich předkové byli solitárně žijící, proto se může stát, že Vaše fretka zaútočí na cizí fretku. Pokud jich chováte víc, jsou na sebe zvyklé a pak netřeba mít strach.

U mláďat se setkáváme s agresivní hrou. Tato hra je měla připravit na skutečný lov. Takto hrát si mláďata začínají okolo šesti týdnů věku, hra může vést k závažnému agresivnímu chování v období dospívání. Toto chování se také objevuje v dospělosti mezi jednotlivými členy rodiny, a rovněž při dvoření se samičce. Prudká agrese se objevuje při styku s cizími lidmi či zvířaty nebo ve chvíli, kdy se fretka bojí. Nejčastěji je projevem agresivního chování kousání do krku. Toto chování se objevuje i při hře. Fretky mají na zadní straně krku tlustou kůži, proto jim většinou ani silné kousnutí nezpůsobí větší zranění. Jiné útočné agresivní chování jsou výpady, útoky z boku, tanec a krátké mlaskavé zvuky. Mezi obranné chování patří sykot, křik a chňapání čelistmi. Fretčí křik může být tichý a hluboký nebo vysoký a výstražný - ovšem ten je spojen se strachem, nikoliv s bolestí. K minimalizaci vzájemného pokousání do oblasti krku existují spreje, které se do této oblasti nastříkají. Dají se také použít na dlaně, kotníky a boty, pokud na Vás Vaše fretka ze hry útočí.

Divocí předkové fretek obývali nory - obvykle převzali cizí noru a přestavěli si ji dle svého vkusu. Dnes stále fretky milují hrabání měkkých materiálů, rády také zkoumají různé tunely. Na spaní mají rády uzavřený prostor. Fretky nikdy nezanechávají moč a stolici v noře ani v její blízkosti. Užívaly svých sekretů na značení teritoria. Fretky, stejně jako tchoři, preferují k defekaci a močení vertikální povrch a rády nechávají svůj pach a sekrety análních žláz všude okolo tím, že jezdí po zadku. Intaktní samci fretek značkují svá teritoria sekrety svých mazových žláz třením. Fretky, žijící v přírodě nebo chované venku, tráví většinu času slíděním s nosem u země. Tak se jim může do nosu dostat prach a pak kýchají, což může vyděsit jejich majitele.

Reprodukce:

Samčí a samičí reprodukční cyklus je závislý na fotoperiodě. S prodlužováním dne pak samci vyhledávají samice a páří se s nimi. Samice jsou sezónně polyestrické a mají indukovanou ovulaci, která nastává 30 – 40 hodin po kopulaci. Páření je hlasité, samec kouše samici do krku, různě se válí po zemi a přitom kopulují. Březost trvá 41 – 43 dní a lze ji potvrdit ultrazvukovým vyšetřením kolem čtrnáctého dne gravidity. Pokud nedojde k oplození, pseudogravidita trvá 41 – 43 dní. Mláďata se rodí slepá, hluchá a mají jemnou, bíle zbarvenou srst. Během tří dnů věku se pak barva srsti začíná měnit. Pokud ne, jedná se o albína. Mláďat bývá v jednom vrhu 3 – 9 a samice je schopna mít 2 – 3 vrhy do roka. Mláďata začínají jíst pevnou stravu kolem 21. dne věku. Oči se jim otevírají mezi 32 – 34 dnem věku, odstaveny jsou v 6 – 8 týdnech.

Pohlavní dospělost 4 – 8 měsíců (obvykle první jaro po narození)
Pohlavní cyklus Polyestrický (více říjí během roku)
Délka pohlavního cyklu Nepravidelná
Ovulace Provokovaná
Délka březosti 42 +/- 2dny
Počet mláďat ve vrhu 3 – 9
Počet vrhů v roce 2 – 3
Hmotnost novorozence 6 – 12 g
Doba kojení / odstav mláďat 6 – 8 týdnů
Otevření očí a zvukovodů u mláďat Ve věku 32 – 34 dní

Chov:

Fretky mohou být chovány v domě či venku, v závislosti na podmínkách podnebí. Neměly by být chovány jen v malé kleci. Mláďata potřebují dostatek prostoru pro hru a také různé předměty, jako jsou krabice, tašky a plastové trubice, ve kterých mohou lézt. Fretky potřebují minimálně dvě hodiny denně aktivní pohyb. Je nutné veškeré otvory, vedoucí pryč z jejich prostředí bezpečně ucpat, aby fretky nemohly utéct. Fretky se rády zahrabou v molitanu, měkké gumě či v matracích. Majitelé by proto měli veškeré čalouněné židle a matrace zespoda překrýt dřevem. Toto zahrabávání se není pouze destruktivní činností, může fretku i ohrozit na životě, protože fretka může molitan jíst a vyvolat si tak obstrukci (neprůchodnost) trávicího traktu. Veškerý přístup k psím či kočičím hračkám, sportovním botám, reproduktorům, sluchátkám, aj. musí být eliminován. Fretky tyto věci často rozkoušou a spolknou, přítomnost cizího tělesa a následná neprůchodnost střeva jsou u nich hodně časté. Maximálně pro dvě fretky, chované doma, lze užít drátěnou klec o rozměrech 60 x 60 x 45 cm. Podlaha by měla být pevná nebo drátěná. Terária nejsou pro fretky vhodná, protože nezajistí adekvátní ventilaci. Lze také užít doma vyrobené dřevěné klece, ovšem je nutné čistit rohy, spodní části stěn a podlahu od moči. Pokud jsou fretky drženy venku, část klece musí být chráněna před nepříznivými vlivy počastí, a také mít dobře izolované hnízdo. Fretky netolerují teploty vyšší jak 32 ºC, zvláště pokud je v dané oblasti vysoká vlhkost vzduchu. Pak musejí být přemístěny do budovy. Pokud je teplota prostředí nižší jak – 7 ºC, je nutné zajistit vyhřívání.

Fretky potřebují tmavé, uzavřené místo na spaní. Lze jim postavit stan ze starého oblečení, použít látkový klobouk či speciálně pelíšky vyvinuté pro tento účel. Pokud Vaše fretka pojídá látku, pak by mělo být místo na spaní vyrobeno z jiného materiálu. Jestliže je v jedné kleci chováno víc fretek, každá musí mít svoje místo na spaní.

Hračky pro fretky nesmí být stejné, jako pro psy a kočky. Nesmí být z gumy či latexu. Lze použít papírové tašky, látkové hračky či tvrdé plastové či kovové hračky. Fretky milují běhání v tunelu, proto jim nezapomeňte takový tunýlek zařídit.

Fretku je poměrně snadné naučit chodit na záchodek. Fretky rády kálejí a močí v rozích, proto záchodek umístěte do rohu. Záchod musí být dostatečně velký a je vhodné jej naplnit spíše peletkami než jílem. Doporučujeme dát k dispozici fretkám víc záchodků než jen jeden.

VÝŽIVA

Fretky jsou výhradní masožravci, jejich kořistí jsou hlavně malá zvířata. Jejich předchůdci obvykle přinesli zadávenou kořist do doupěte, tam si ji schovali a jedli ji po částech, než aby ji zhltli najednou. Fretky nejsou schopny trávit vlákninu a využívat efektivně karbohydráty (cukry). Karbohydráty ve volné přírodě získávali pojídáním obsahů žaludků svých kořistí (ptáci, hlodavci). Proto je vhodné fretky krmit krmivem bohatým na tuk, bílkoviny a chudým na vlákninu a karbohydráty. Pokud je fretka správně krmena, její stolice je pevná a je jí malé množství.

Fretky je také možné krmit granulovaným krmivem. Bohužel, aby toto krmivo drželo vcelku, je stále nutný velký přídavek obilnin. Při velkém příjmu rostlinných bílkovin fretkou se u ní může vyvinout urolitiáza – močové kameny. Zvýšené množství karbohydrátů v krmivu zase vede k poškození B – buněk slinivky břišní. Nevýhoda také je, že fretky rády konzumují sladké, vysoký příjem cukrů je pro fretky velmi nebezpečný. Stolice fretky, která je krmena granulovaným krmivem je formovaná, ale měkká, objemná a může v ní být vidět nestrávené zrní.

Pokud chcete fretku krmit suchým krmivem, měli byste si předtím přečíst jeho složení. Obsah hrubé vlákniny musí být max. 30 – 35% a složen primárně z vysoce kvalitních zdrojů masa, ne obilovin. Obsah tuku má být od 15 – 20%. Rostoucí mláďata potřebují 35% bílkovin a 20% tuků, kojící samice pak 20% tuků a dvakrát více kalorií než nezabřezlá fretka.

Pokud je fretka krmena suchým krmivem, je nutné jí dodat čerstvé syrové orgány nebo syrovou svalovinu a syrová vejce. Maso a vejce nemusíte vařit, pokud je čerstvé a vhodné k lidské spotřebě. Ke zvýšení obsahu tuku lze přidat oleje s omega-3 kyselinami, rybí oleje nebo tuk z masa. Mléčné produkty lze také užít, hlavně za účelem dodatku tuku a bílkovin, ovšem některé fretky na ně reagují měkkou stolicí. I když fretkám chutná ovoce, je nutné se jej vyvarovat. Majitelé často fretku ovocem překrmují, což pak vede k nadbytku cukrů a vlákniny v dietě. Fretkám se preference k určitým krmivům rozvíjí do čtyř měsíců věku, po této době je pak velmi těžké naučit fretku konzumovat něco jiného.

Pokud je nutné, aby fretka držela hladovku, na vyprázdnění trávicího traktu stačí nepodávat jí krmivo maximálně šest hodin.

Voda musí být k dispozici ad libitum. Fretky milují vodu, proto je vhodné jim umožnit koupání. Doplňky stravy fretkám do vody nedávejte.

PREVENCE

Mláďata se očkují v desátém týdnu proti psince a parvoviróze; za tři týdny pak opět psinka, parvoviróza a infekční hepatitida; za další tři týdny pak znovu psinka, parvoviróza, infekční hepatitida. Od 13. týdne věku lze očkovat i proti leptospiróze, za tři týdny se pak provádí přeočkování. Vzteklinu lze očkovat ve 3 – 6 měsících věku. Všechna očkování je nutné každý rok revakcinovat.

Fretky ve věku 4 – 5 let je vhodné každý rok, nejlépe při očkování, vyšetřit. Fretky ve středním věku a starší je pak vhodné vyšetřit dvakrát ročně, kvůli vysokému výskytu metabolických poruch a nádorů. U starých pak doporučujeme každoroční vyšetření krve.

Výskyt parazitů v žaludku a střevech je u fretek velmi ojedinělý. Doposavad nebyl zaznamenán výskyt oblých či plochých červů ve střevě fretky. Výjimečně mohou být fretky infikovány nematody (hlísty). Příležitostně mohou být fretky napadeny prvoky. Je vhodné provádět u fretek při prvním vyšetření u veterináře koprologické vyšetření.

Z endoparazitů (vnitřních parazitů) tak hrozí tyto infekce: kokcidióza, giardióza, cryptosporidióza, srdeční červivost.

Mezi ektoparazity (vnější parazity), kteří mohou napadnout fretku, patří ušní svrab (Otodectes cynotis). U fretek se však velmi výjimečně projevuje svěděním nebo podrážděním. Tento parazit bývá často na fretku přenesen od jiného domácího mazlíka – psa, kočky, aj. Tato parazitóza se nejčastěji projeví výtokem hnědočerveného mazu z ucha (ten však není patognomický). Pozor ! Fretky mají totiž normálně ušní maz zbarven dohněda. Diagnostika ušního svrabu by proto vždy měla obsahovat průkaz původce !

Fretku také mohou ohrozit blechy, a to nejvíce v případech, že je fretka chována v domě společně se psem či kočkou. Chronicky zablešené fretky mohou mít příznaky anémie (chudokrevnosti).

Pokud nemáte v úmyslu odchovávat mláďata, je vhodné samici vykastrovat. Zabrání se tím možnému výskytu hyperestrogenismu v budoucnu.

NEJČASTĚJŠÍ ONEMOCNĚNÍ

Poruchy žláz s vnitřní sekrecí (endokrinopatie): prodloužená říje a nadprodukce pohlavních hormonů (hyperestrogenismus); nadprodukce hormonů nadledvinek (hyperadrenokorticismus - Cushingův syndrom); inzulinom.

Respirační onemocnění: chřipka – influenza (vnímavé k lidským kmenům virů chřipky).

Ektoparazitózy: blechy, svrab a ušní svrab.

Ostatní: ledvinové selhání, močové kameny, nedostatek vitamínů (hypovitaminózy), kožní plísně (dermatofytózy), nádorová onemocnění.

Hyperestrogenismus:

Hyperestrogenismus vzniká nadprodukcí pohlavního hormonu estrogenu. Estrogen pak působí na kostní dřeň a může způsobit až její hypoplázii (zmenšení množství tkáně kostní dřeně), která vede k poruše krvetvorby. Hyperestrogenismus se projevuje anorexií, letargií, slabostí, bledostí sliznic, otokem vulvy a výtokem z ní. Výrazný hyperestrogenismus může způsobit natrávenou krev ve stolici (melena), petechiální krváceniny (drobné krváceniny na sliznicích a kůži) a symetrické alopecie (vypadané chlupy) na hřbetu. Pokud se stav nezačne včas léčit, hrozí smrt.

! vyhledejte veterinárního lékaře, pokud říje trvá déle jak 5 – 7 dní !

Hyperadrenokorticismus:

Hyperadrenokorticismus, neboli Cushingův syndrom, postihuje nejčastěji fretky ve středním věku a starší a hlavně samice. Nejvýraznějším příznakem je ztráta chlupů (vznikají alopecie – holá místa bez chlupů) a zvětšení vulvy u samic, u samců dochází k dysurii (přestanou močit) a nebo k obstrukci (ucpání) močových cest. Ztráta chlupů začíná v pozdním létě nebo počátkem zimy a může pokračovat do chvíle, kdy je fretka úplně holá. Výjimečně může srst během podzimu opět dorůst. Během následující zimy či jara se však alopecie opět objeví. Alopecie jsou obvykle symetrické, začínají na zadku, ocasu a přecházejí dále na boky, hřbet a břicho. Může se také objevit silná svědivost.

Inzulinom:

Inzulinom je nádor Langerhansových ostrůvků slinivky břišní. Nejčastěji se vyskytuje u fretek ve středním věku a vyšším. Langerhansovy ostrůvky jsou složeny ze čtyř typů buněk: beta buňky (B – buňky) produkují inzulín; alfa buňky (A – buňky) produkují glukagon; delta buňky (D – buňky) produkují somatostatin a f buňky (nebo také P – buňky) produkují pankreatický polypeptid. Nejčastěji jsou nádorem postiženy B – buňky, proto se nádor nazývá inzulinom. Způsobuje nadprodukci inzulínu, který snižuje koncentraci glukózy v krvi, a tak vzniká hypoglykémie. Klinické příznaky odpovídají nízké koncentraci glukózy v krvi. Dělí se na neuroglukopenické či adrenergické nebo kombinované. Jelikož je mozek velmi citlivý na koncentraci glukózy, její nízká koncentrace znamená neuroglukopenické příznaky – demence, letargie, ataxie, záchvaty a kóma. Adrenergické příznaky vznikají, pokud se koncentrace glukózy v krvi rychle sníží – vzniká pak tachykardie (zrychlená srdeční frekvence), snížení tělesné teploty pod normu, třesy, záškuby svalů, nervozita a vzrušivost.

Influenza – chřipka:

Chřipka se u fretek projevuje podobně jako u lidí, mohou se jí vzájemně nakazit. Postihuje hlavně horní cesty dýchací. Nebezpečná je tato nemoc u novorozenců, u starších tak nebezpečná není. Hlavním příznakem je horečka, výtok z očí a nosu (může být zpočátku čirý, později hnisavý), dále letargie, anorexie, fotofobie (strach ze světla) pokud je přítomen zánět spojivek. Postižení dolních cest dýchacích je méně časté, nejčastěji k němu dojde při sekundární bakteriální infekci. Pak lze zaznamenat kašel, ztížené dýchání, apatii, atd.

Zablešení:

K zablešení nejčastěji dochází při styku fretky s jiným zvířetem, které je touto parazitózou postiženo. Blechy také může fretka chytit z kontaminovaného okolí – např. z pelechu zablešeného psa, aj. nejčastěji se tato parazitóza projevuje neklidem, méně či více intenzívním svěděním, škrábáním a okusováním.

Svrab:

Ušní svrab je nejčastější parazitózou fretek. Způsobuje jej roztoč Otodectes cynotis. Přenáší se kontaktem s postiženým zvířetem. Výjimečně se projevuje třepáním hlavy a podrážděním. U fretky, vzhledem k barvě jejího ušního mazu, je nutné prokázat při cytologickém vyšetření buď původce nebo alespoň jeho vajíčka.

Otevírací doba

Pondělí 08:00 - 18:00
Úterý 08:00 - 18:00
Středa 10:00 - 18:00
Čtvrtek 08:00 - 18:00
Pátek 08:00 - 18:00
Sobota 09:00 - 16:00
Neděle 09:00 - 16:00
Svátky 09:00 - 16:00

Adresa

Veterinární klinika

Medkova 1723/6
Hradec Králové 50002

tel. +420 495 532 233
tel. +420 777 553 220

Partner